I v našich klimatických podmínkách lze pěstovat rozmarýn po celý rok
Dříve býval uznávaným symbolem štěstí, lásky a věrnosti a nesměl v žádné domácnosti chybět. V našem podnebí se pěstuje raději jako přenosná rostlina, divoce ho však naleznete růst na pobřeží Středozemního moře, kde teplo a sluneční paprsky umocňují jeho již tak výraznou vůni.
Rozmarýn je stálezelený, bohatě větvený keřík, jehož větvičky se využívají jako dochucovadlo mnoha druhů pokrmů, v některých oblastech je neustále také součástí svatebních ozdob. Od června do srpna rozkvétá množstvím drobných bílých, nebo modrofialových kvítků, květy mohou být i narůžovělé. Jsou velkým lákadlem pro hmyz. Ještě před rozkvětem rostliny se sbírají listy rozmarýnu k sušení.
V našich podmínkách se bude rozmarýnu nejlépe dařit jako nádobové rostlině. Pěstujete-li rozmarýn pouze v místnosti na parapetu, poskytněte mu světlé stanoviště, ovšem nesmí být vystaven průvanu. V letních měsících miluje letnění, lépe než v místnosti mu bude na balkoně, terase, či ho zapusťte i s nádobou do země, na slunném a zároveň závětrném místě. Během vegetace ho občas přihnojte roztokem tekutého hnojiva. Konzumujete-li lístky průběžně, rostliny nehnojte anebo jejich růst podporujte pouze bylinnými jíchami. Na konci léta zálivku omezte a měkké přírůstky zaštípněte. Než přijdou první mrazíky, rostlinu přeneste na bezmrazé místo – vhodný je sklep, zimní zahrada, ale klidně ho můžete ponechat i na okenním parapetu. Přezimování je vhodné při teplotách okolo 10–15 °C. V zimním období zálivku omezte na minimum. Z jara rozmarýn přesaďte do nové zeminy, ale do stejně velkého květináče se směsí zahradní zeminy, listovky a písku. Přesadit ho lze také do hlinitého substrátu s drobným štěrkem smíchaném v poměru 2:1, kde poroste stejně dobře (při přesazování asi o třetinu zkraťte kořeny). Při přesazování z kořenů vyklepejte zároveň co nejvíce původní zeminy. Pokud rozmarýn pěstujete na okenním parapetu, otáčejte pravidelně květináčem, jen tak rostlině zaručíte rovnoměrný růst.
V kuchyni lze využít jak čerstvé, tak i sušené rozmarýnové lístky. Lístky se díky svému aroma (jemné kafrové vůni a hořce štiplavé chuti) hodí pro dochucování ryb, zvěřiny, pečeného masa. Je možné ho použít i do salátů, pizzy, marinád, těstovin, zapékaných brambor, zeleniny, bylinkového másla, do polévek, ke grilování a rovněž na výrobu rozmarýnového vína. Přidávejte ho do jídel spíše v menším množství.
Své uplatnění nalezne též v léčitelství. Svými dezinfekčními účinky napomáhá trávicímu traktu, působí blahodárně proti stresu a nespavosti a omezuje nadýmání.
