Bonsai – strom v misce (pěstování pokojových a venkovních bonsají)

Bonsai – strom v misce (pěstování pokojových a venkovních bonsají)

Bon znamená miska a sai strom (nebo také sázet). Jedna z definic říká, že bonsaj je miniaturní strom pěstovaný v misce, který je různými bonsajovými technikami tvarován tak, aby navozoval iluzi starého stromu. Umění tvarování stromů pochází původně z Asie. Přestože se spojuje bonsajistické umění spíše s Japonskem, vzniklo původně v Číně a obecná zásada pěstování stromů v nádobách sem byla možná přinesena ještě mnohem dříve z Indie. Bonsaj může vyjadřovat bojovnost, harmonii, bujnost nebo hravost a vypovídat tak i příběh o pěstiteli samotném.

Rozlišujeme pokojové bonsaje a bonsaje venkovní. Za pokojové se považují rostliny ze subtropických a tropických klimatických oblastí. Po celý rok je pěstujeme v bytě, v letních měsících je můžeme umístit na balkon, terasu nebo verandu. Pozor přitom dáváme na náhlý přechod z bytu do venkovních prostor – plné, ostré slunce může listy spálit. Rostliny, které ponecháváme celoročně v bytě, stavíme blízko okna, na místo chráněné před úpalem a průvanem. V zimním období snesou bonsaje spíše méně světla než horký vzduch od topení a studený vzduch od okna. Lehce problematická může být zálivka a to zejména z toho důvodu, že jsou bonsaje pěstovány v mělkých miskách. Rostliny se musí zalévat více či méně pravidelně a až na výjimky vyžadují vlhký substrát, ne však trvale přemokřený. Pokud rostlina z nějakého důvodu shodí listy, musíme tomu po tento čas, přizpůsobit i zálivku. Jestliže bychom ji zalévali pořád stejně nebo dokonce více, mohlo by se stát, že začne uhnívat. Voda na zalévání by neměla být ani příliš studená, protože z ní bonsaj nemůže dobře přijímat vodu. Voda na zálivku by měla mít pokojovou teplotu.

Bonsajím neprospívá v zimě suchý vzduch od ústředního topení, vyhovuje jim vzdušná vlhkost 40 až 50%, která je vhodná i pro člověka. Doporučuje se dát v zimě do místnosti elektrický zvlhčovač vzduchu nebo odpařovací nádoby (vlhkost lze ale zvýšit i sušením prádla na radiátorech). Všem pokojovým bonsajím prospívá tzv. letnění. V květnu nebo nejpozději v červnu provedeme kompletní odlistění (ostříháme všechny listy a ponecháme pouze řapíky). Takto „ošetřenou“ rostlinu vyneseme na plné slunce, rostlina za krátkou dobu znovu obroste a to i ze „spících pupenů“ (nové listy budou menší a bude jich více). Toto můžeme ale provést jen tehdy, pokud je rostlina v dobré kondici a má dostatek světla a tepla. Na „venkovním bytě“ můžeme ponechat rostliny až do podzimních měsíců (září - říjen), pak rostlinu znovu přemístíme na své místo. „Pokojovky“ se mohou řezat, stříhat, zaštipovat, drátovat a někdy i přesazovat v libovolnou roční dobu, nejlépe však v březnu nebo dubnu.

V případě venkovních bonsají je jednou z nejdůležitějších úloh správně zvolené umístění bonsaje. Správný výběr stanoviště zajistí zdravý růst bonsají. Venkovní bonsaje je vhodné umístit na různých policích, lavicích na viditelném, slunném nebo polostinném místě, podle druhu. U některých je nutná zimní ochrana, která se liší podle druhů bonsají a podle toho, jak tuhá je zima.

Bonsaje mají jen velmi omezené množství substrátu, proto je velmi důležité substrát, ve kterém rostou, doplňovat živinami. Abychom u bonsaje udrželi její charakter, musí se tvarovat - jako první se tvaruje kmen, teprve pak až větve. Pro udržení nebo vylepšení tvaru bonsaje je řez a drátování velmi důležité.

Publikováno dne 2018-11-19 24
Tag: Zahrada

Podobné články

Mydlice nejen do koupelny

Ve středověku mydlici lékařskou využívali i v medicíně

Zeleninová zahrada v říjnu

Babí léto vybízí k práci na zahradě

Na podzim sázíme listnaté stromy a keře,...

Správná příprava rozhoduje o výsledku našeho snažení.

Proč je důležité vápnění zahrady?

O náhradu a doplnění vápníku v půdě pečujeme vápněním

Vytvoření zahrady se středomořským...

Vneste si do zahrady či na terasu kousek středomořského klidu.

Navštívené

Žádné zboží

Menu

Menu