Budete-li konzumovat česnek, nebudete potřebovat antibiotika
Česnek je v lidovém léčitelství používán zřejmě už více než 4000 let. Jeho planě rostoucí předky je tedy poměrně náročné s jistotou určit, předpokládá se však, že to byl ´Allium sativum ssp. Longicuspis´. Planě tento druh dodnes roste v západním Ťan-šanu a podobné typy byly též nalezeny při sběrných expedicích v Kazachstánu a Uzbekistánu. Podle některých názorů může být předkem dnes známého česneku kuchyňského ve středním a východním Turecku planě rostoucí ´Allium tuncelianum´. Předpokládá se, že evropské kultury česnek převzaly od Římanů, v Egyptě byl znám již kolem roku 3000 př. n. l., v Řecku pak asi o 2000 let později.
Česnek je tvořen ze 65 % z vody. Sušina je pak tvořena sirnatými silicemi, bílkovinami, vlákninou, fruktózou, volnými aminokyselinami, poměrně velkým množstvím saponinů, fosforu, síry, draslíku, selenu, zinku a vitamínů, především vitamíny skupiny B.
Od pradávna se česnek využívá v lidovém léčitelství. Od nepaměti byly známy jeho pozitivní účinky v boji proti střevním onemocněním, antiparazitárními a diuretickými účinky. Podobně byly v tomto období v Indii vyzdvihovány účinky česneku při léčení onemocnění srdce a artritických potížích. Dodnes jsou uznávány jeho antibakteriální a antiseptické účinky, které jsou především spojené s produkty hydrolýzy sirnatých silic alliinu a alicinu. Potvrzen byl i příznivý účinek česneku na metabolismus lipidů, což pomáhá při snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Česnek má i hypoglykemický a protinádorový efekt a velmi pozitivně působí na imunitní systém.
Budete-li si česnek pěstovat sami, můžete vybírat z odrůd paličáků nebo nepaličáků. Nepaličáky jsou méně náročné na pěstování a pěstitelsky spolehlivější. Obvykle vytváří více menších stroužků, jejichž počet je závislý na odrůdě, a pohybuje se mezi 10 a 20 stroužky v cibuli. Nepaličáky se dále dělí na širokolisté ozimé nepaličáky a na úzkolisté nepaličáky, které lze vysazovat jak na podzim, tak i na jaře. Obecně nejdelší skladovatelnost mají úzkolisté nepaličáky.
Nejranější odrůdou, která je k dispozici na našem trhu je Bjetin, sklízí se už začátkem července, z nepaličáků je to pak odrůda Anton, která se sklízí jen o pár dní později než Bjetin. Nejpozdnější jsou odrůdy Benátčan, Japo II a Mirka, které se sklízí až koncem července nebo začátkem srpna.
Při pěstování je třeba dodržet několik zásad. Pakliže česnek vysazujete na záhon po nějaké předplodině, neměla by být stejné čeledi jako česnek, tedy cibule, pór, pažitka atd. Při zakládání nového záhonu „na zelené louce, je zapotřebí půdu zrýt nebo zorat už 4 měsíce před výsadbou česneku. Na jednom pozemku ho nepěstujte opakovaně každý rok, hrozí nejen únava půdy a postupné snížení výnosů, ale zejména zamoření půdy chorobami a škůdci. Odstup mezi pěstováním česneku na stejném pozemku se doporučuje 4 roky. Ideální předplodinou jsou např. brambory, po kterých je půda dobře prohnojená a hluboko zpracovaná. Stanoviště by mělo být slunné, pozemek by neměl být přemokřený, česnek snese jak písčité, tak i těžké půdy.
