Některému ovoci svědčí přemrznutí, mráz mu dodá zajímavější chuť, zvýší obsah cukru a někdy dokáže změnit i samotnou konzistenci

Některému ovoci svědčí přemrznutí, mráz mu dodá zajímavější chuť, zvýší obsah cukru a někdy dokáže změnit i samotnou konzistenci

Nízké teploty pro většinu zahrádkářů znamenají konec zahradnické sezony. Některé druhy ovoce mohou i slabé mrazy poškodit, ne vždy je ale mráz škodlivý, v případě některých druhů drobného ovoce ho dokonce uvítáme. Plody po přemrznutí mohou získat zcela jinou konzistenci, jako tomu je třeba u mišpule obecné (Mespilus germanca). Na podzim, před prvními mrazíky, byste si na hnědých malvičkách této dřeviny jen těžko pochutnali, jsou totiž tuhé a poměrně trpké, žádná lahůdka. Po prvních mrazech naopak ovoce změkne a zvýší se v něm také obsah cukru, takže jsou plody příjemné nejen na konzumaci, ale také představují už mnohem příjemnější chuťový požitek. Vždy ovšem nemusíte mít štěstí a plody do zimy ani nevydrží.

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea)
Tyto kyselomilné rostliny s načervenalými plody, by vás jistě příliš nenadchly, byly by totiž při ochutnání s největší pravděpodobností poměrně dost trpké. Plody jsou sice zralé již v průběhu léta nebo na podzim, ale vyplatí se je ponechat na rostlinách a počkat do mrazů, které zmírní jejich trpkost. Mají vysoký obsah vitamínu C, který je stejně jako v případě jeřábu stabilní i při tepelné úpravě. Mimo to jsou plody bohaté na provitamín A, třísloviny, flavonoidy, minerální látky, rostlinná barviva. Mají také vyšší obsah kyseliny šťavelové, která není vhodná pro jedince se zdravotními obtížemi spojenými s ledvinami.

Jeřáb obecný (Sorbus aucuparia ´Edulis´)
Většina druhů jeřábů je s plody poměrně tuhými a nijak zvlášť šťavnatými. V 19. století byl však objeven strom moravského sladkoplodého jeřábu a situace se změnila. Plody dozrávají na podzim, kdy je také nejvyšší obsah vitamínu C. Vyšší zásoba cukru v plodech vznikne ovšem až po přemrznutí, kdy se ale zase na druhou stranu ztenčí zásoby vitamínu C. Ideální je, že se velká část vitamínu u těchto plodů zachová i po tepelném zpracování, to je mezi druhy ovoce poměrně velká výjimka.

Mišpule se u nás pěstovala již před mnoha desítkami let, později se na ni ale poněkud zapomnělo. Kromě 75 % vody, plody obsahují také velkou zásobu cukru, vlákniny, tříslovin, vitamínu C a B2, z kyselin je pak hojně zastoupena kyselina jablečná. Malvičkám dodá mráz příjemnou sladkou chuť a také mnohem přívětivější konzistenci.  Použít je můžete na výrobu džemů a různých slaných i sladkých pomazánek.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
Mráz může být k užitku i z jiné strany – např. u rakytníku se plody při teplém počasí sklízí opravdu jen těžko, protože se při trhání mačkají. Lepší to není ani v případě, že si na pomoc vezmete zahradnické nůžky, kterými plody z větviček ostříháte. Po prvním mrazu ale plody v tuhé podobě z dřeviny lehce otrháte. Můžete také ostříhat celé větvičky s plody a ty pak dát do mrazáku, kde si celý proces urychlíte, plody pak jednoduše otrháte klidně doma.

Rakytník pozitivně ovlivňuje imunitu, plody mají protirakovinné účinky a obsah vitamínu C je mnohem větší, než je tomu u oblíbených citrusů. Z plodů je možné vyrábět různé džemy, limonády, sirupy, zavařeniny a v sušené podobě se přidávají do obilných kaší nebo třeba do bylinkových čajů. Mají vysoký obsah karotenoidů, vitamínů skupiny B, vitamínu PP, kyseliny listové, a provitamínu D. Dále také vysoký poměr flavonoidů a minerální látky v podobě železa, manganu a draslíku, síry, bóru, vápníku a mědi.

Trnka obecná (Prunus spinosa)
Trnkové plody jsou velmi zdravé, přesto nejsou v kuchyni moc využívány, protože obsahují velkou zásobu organických kyselin, pektinu a vitamínů především ze skupiny B. Jejich trpkost pomíjí po přemrznutí. Konzumace plodů pomůže při žaludečních obtížích, působí proti průjmu a obtížím s močovým měchýřem.

Publikováno dne 2020-02-04 239

Navštívené

Žádné zboží

Menu

Menu