×

Máta má množství odrůd a kultivarů, k létu tato bylinka neodmyslitelně patří

Zveřejněno dne2 Weeks Před
Přidat k oblíbeným

Je oblíbenou přísadou chlazených osvěžujících nápojů – určitě jste alespoň jednou pili Mojito – čajů, žvýkaček, dezertů, zmrzlin, zeleninových i ovocných salátů a dalších pokrmů. Lehce ji vypěstujete jak na záhonu, tak i v pěstebních nádobách.

Máta (Mentha spec.) dávno zdomácněla všude v mírném podnebném pásmu, ale původem je z jižní Evropy a Středomoří. Může dorůst až 75 cm, má lesklé tmavě zelené listy, fialové stonky a květy podle druhu od bílé, světle růžové po fialovou barvu. Máta obsahuje silice, jež podmiňují její typické aroma a chuť, nejdůležitější je mentol. Charakteristickou vůni mátových lístků však spoluvytváří i mnohé další silice, máta je také bohatá tříslovinami. Každý druh máty má svoji typickou vůni, kterou se můžou značně odlišovat, a proto nemusí být vhodný pro každé uplatnění.

Máta je trvalka a snadno se pěstuje. Stanoviště jí vybereme dobře osluněné, aby se plně vyvinulo její aroma. Půda by měla být hlinitopísčitá až hlinitá, humózní, s dostatečnou zásobou vody - na rozdíl od jiných bylinek nemá ráda suchá místa. Vyžaduje pravidelnou a bohatou zálivku. Květy se objevují v druhé polovině léta. Množí se podzemními výhonky, a jestliže ji nechceme nechat volně se rozrůstat, vysadíme ji raději do nádoby. Brzy z jara mátu seřízneme a odstraníme zaschlé části výhonů.

Listy sbíráme průběžně. Sušíme je v zatemněných a dobře větratelných prostorách při teplotě do 35 °C, které zaručí zachování aromatických složek máty.

Svraštělé, jemně chloupkaté listy má máta vonná (M. suaveolens). Její květy jsou bledě růžové, má zvláštní pronikavou vůni máty a jablek. 

Jasně zelené listy a bílé květy má máta klasnatá (M. spicata ‚Moroccan‘), voní jemně kořeněně. Kultivar máty klasnaté ‚Tashkent‘ (M. s. ‚Tashkent‘) má velké listy a temně růžové květy, intenzivně voní i chutná. Drobnější světle zelené smetanově lemované listy má máta klasnatá ‚Variegata‘ (M. s. ‚Variegata‘), v mládí voní po tropickém ovoci. 

Fialovými květy kvete máta huňatá f. psárkovitá (M x villosa f. alopecuroides), má měkké, plstnaté listy a po uříznutí rychle vadne.

Široké využití v kuchyni má máta peprná (M. x piperita) má výraznou mentolovou chuť, je křížencem máty klasnaté a máty vodní, je hodně pronikavá a ostrá. Temně purpurové lodyhy, tmavozelené listy s purpurovým žilkováním a jemnou vůni má máta peprná (M. x piperita f. piperita). 

Po čokoládě s mátou voní máta peprná citrónová (‚Chocolate‘ M. x piperita f. citrata ‚Chocolate‘), má tmavozelené, purpurové listy a je vhodná k přípravě čokoládových dezertů a zmrzlin. 

Máta peprná citrónová ‚Basil‘ (M. x piperita f. citaáta Basil‘) má kořeněnou vůni s náznakem vůně bazalky a tmavozelené listy s purpurovým nádechem, je výtečná k přípravě zeleniny a zeleninových salátů. 

Vysoký obsah mentolu má i máta rolní (M. arvensis), s jemně ochlupenými šedozelenými listy, kvete růžově.

Máta má léčivé účinky – dezinfekční, podporuje tvorbu žluči a tím napomáhá trávení, zmírňuje nadýmání, uvolňuje křeče v trávicím traktu, ale i jinde, léčí záněty horních cest dýchacích. Nálev připravujeme jako neslazený čaj. Při rýmě a zánětech průdušek můžeme mátu inhalovat – pár lístků vhodíme do horké vody, vzniklé siličnaté páry mají uvolňující a dezinfekční efekt. Přilijeme-li odvar do koupele, pomůže nám máta hojit různé kožní ekzémy.

Nastavení

Menu

Založte si u nás účet a uložte si Vaše oblíbené zboží

Přihlásit se