×

Rajčata vypěstujete i na terase. Jak na jejich pěstování?

Rajčata jsou jednou z nejzdravějších zelenin, skvěle chutnají, pokud dozrají na sluníčku, takže je lepší si je vypěstovat, než konzumovat ta dovezená přes půl světa, které sluníčko sotva viděli. Jejich nasládlá chuť a vůně k létu patří. Dobře vyzrálá rajčata obsahují množství vitaminu C, z dalších vitaminů je významný především provitamin A, vitamin PP, E, ale i B6 a B12. Rajčata jsou podobně jako lilky nebo papriky teplomilnými rostlinami a vyžadují proto slunné polohy na záhřevných hlinitopísčitých půdách. Pěstujeme-li je na záhoně, patří mezi plodiny první tratě, výborně snášejí hnojení statkovými hnojivy.

Měli bychom se vyvarovat opakovaného vysazování po všech lilkovitých rostlinách, tedy po bramborách, paprikách, lilku a zejména po rajčatech. Aby se sazenice mladých rostlin optimálně vyvíjely, je důležitý obsah fosforu a vápníku v půdě, jejich zásoba by měla být dostatečná po zapravení základního hnojení na podzim nebo i na jaře při jarním zpracování půdy. Hnojení dusíkem je vhodné rozdělit na dvě části, první při základním hnojení na jaře a druhou v době počátku tvorby prvních plodů (cca o velikosti 2 cm). Zásoba draslíku v půdě zase příznivě ovlivňuje velikost plodů.

Zhruba ve druhé polovině května je čas na výsadbu předpěstovaných sazenic do volné půdy. Keříčková rajčata není nutné vyvazovat ani vyštipovat. Rajčatům tyčkových odrůd v průběhu vegetace pravidelně vyštipujeme boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci. Na balkonech a okenních parapetech můžeme rajčata pěstovat v pytlích, květináčích a truhlících (ideální jsou samozavlažovací). Truhlíky a květináče jsou vhodné pro drobnoplodé odrůdy typu cherry, které mají nízký vzrůst, nebo pro pěstování převislých odrůd, v omezeném prostoru se jim vzhledem k celkovému habitu rostliny poměrně dobře daří. Při výsadbě nezapomeneme na drenážní vrstvu na dně nádoby, která poslouží k lepšímu odvodu přebytečné vody a provzdušnění kořenového balu.

Nemáme-li jinou možnost, můžeme zkusit pěstování v pytlích, dá se tak dosáhnout i ranější sklizně (vhodné jsou silné pytle, čiré i černé). Na pytli odstřihneme roh, aby mohla odtékat přebytečná voda, naplníme kvalitním substrátem, rostliny zasadíme stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujeme k opěrnému kůlu. Při tomto způsobu pěstování (omezený prostor) se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku), proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.

Na klasickém záhoně můžeme dobře pěstovat tyčkové odrůdy. Šířka záhonu by měla být maximálně 1,5 až 2 m, abychom mohli rostliny ošetřovat ze všech stran. Do skleníku či fóliovníku můžeme rostliny vysadit dříve, zaručí nám tak i ranější sklizeň a také lepší zdravotní stav, protože na rostliny neprší (výkyvy teplot a deště jsou totiž příčinou vzniku obávané plísně bramborové, která naši snahu zničí). Skleník či fóliovník musíme pravidelně větrat, zajistit přístup hmyzu pro dobré opylování květů. 

Podobné zboží
Podobné články

Nastavení

Menu

Založte si u nás účet a uložte si Vaše oblíbené zboží

Přihlásit se