×

Sklizní to nekončí, co dělat teď na zahradě?

Horkých dní jsme si v letošním srpnu užili dostatek, navíc dešťové přeháňky zahradníkům nevadí, aspoň není třeba tolik zalévat. Stále máte čas vysadit některé druhy zeleniny či bylinek. Na záhonech stále hýří všemi barvami květy trvalek nebo letniček, na stromech dozrávají švestky, jablka a hrušky, plodová zelenina sezónu také ještě neukončila, a tak nás rajčata s okurkami a cuketami odměňují svými chutnými plody.

V srpnu je již čas na pomalou přípravu zahrady na podzimní měsíce, ale stále vysazujeme některé druhy zeleniny a hlavně se připravíme na výsadbu cibulovin pro rozkvetlé jarní záhony. V srpnu a v září dozrává spousta ovoce a stromy (hrušky, jablka, švestky, meruňky, ale i některé druhy broskví, blumy či ringle) mohou mít velmi těžké větve, které by se mohli díky zatížení plody zlomit. Je třeba je podepřít, abychom tomu zabránili. Při sklizni ovoce se snažíme vyhnout otlakům a natlučeninám, které způsobují rychlejší kazivost plodů.

Dozrávají také ostružiny a borůvky, případně pozdní odrůdy rybízu a angreštu. Po sklizni angreštu a rybízu lze provést pravidelnou prořezávku, při které odstraňujeme všechny slabé či poškozené výhonky a také čtyřleté větve. Odstraníme slabé a odplozené výhony maliníku, které seřízneme až u země, stejně pak prořežeme ostružiny.

V srpnu a počátkem září je ideální doba na výsadbu nových sazenic jahod, před zimou dobře zakoření. Starší sazenice ostříháme - zbavíme je přebytečných šlahounů, starých a poškozených listů a stonků po sklizených plodech. Bohatou úrodu rajčat, paprik, okurek, ale také některých druhů dýní, cuket, patisonů a lilků zpracováváme konzervací, mražením, přípravou leča, kečupů, různých čalamád apod. Aby měly rostliny dostatek živin k dozrání plodů, stále je pravidelně přihnojujeme. Rajčatům zastřihneme vrcholové výhony, další nasazené plody by již nestihly dozrát a zbytečně by rostlině odčerpávaly živiny. Kontrolujeme, zda rostliny nenapadla plíseň či jiné choroby. Zjistíme-li na listech nebo plodech známky nemoci, okamžitě poškozené části odstraňujeme, abychom rostlinu uchránili (můžeme použít i chemický postřik).

Pečujeme o záhony a snažíme se je udržet bez plevele, pokud jsme na ně v červnu nebo v červenci vyseli nebo vysadili nějakou zeleninu. Vyséváme špenát, fenykl, mangold, kerblík, japonské ředkve, salátu, rukoly či řeřichy. Výsevy pravidelně zaléváme. V druhé polovině léta sestřiháváme živé ploty, zejména ty, jež tvoří jehličnany, jako např. zeravy, také tvarujeme solitérní stromky a keře. Sestřihneme odkvetlé trvalky, které můžeme postupně přesazovat a množit dělením.

Přesazujeme či nově vysazujeme kosatce (u starších rostlin - minimálně čtyřletých, odstraňujeme staré části hlíz a ponecháváme jedinou zdravou hlízu spolu s listy, které zkrátíme asi na třetinu délky). Hlízu dáme do půdy tak, aby její horní část zůstala na povrchu a do země „šly“ pouze kořeny, které pak zahrneme zeminou. Půdu můžeme obohatit vyzrálým kompostem. Na konečné stanoviště můžeme vysazovat dvouletky, jako např. pomněnky, macešky nebo sedmikrásky, které nám vykvetou napřesrok. Vysadíme šafrány a ocúny.

Péči věnujte i trávníku, který vyžaduje pravidelnou a bohatou zálivku zejména během horkých dní a také přihnojování, pokud jste tedy na jaře nevyseli květnatou louku, ale máte pečlivě střižený „angličák“. Při sečení trávníku je velmi důležité přihlédnout k právě panujícím teplotám. Jsou-li vedra, ponecháváme při sečení vyšší stébla, neboť příliš nízko posečený trávník může slunce lehce spálit.

Podobné zboží
Podobné články

Nastavení

Menu

Založte si u nás účet a uložte si Vaše oblíbené zboží

Přihlásit se