Pomocníci při pěstování - hnojiva
Při pěstování rostlin, ať už okrasných či užitkových musíte dbát na jejich výživu. Během svého vývoje rostliny procházejí výraznými změnami, v každé životní fázi na ni mají tudíž trochu odlišné požadavky.
Ideální je kvalitní půda s dostatkem živin a organické hmoty – k té by měla vaše péče směřovat. Přednost byste měli dát hnojivům s pomalým působením, jsou v půdě rostlinám k dispozici déle. Jedná se většinou o hnojiva přírodního původu, tedy kompost, hnůj, rohová moučka, vápenec a dolomitický vápenec. Jsou to látky s nižší koncentrací živin, jejichž dávka je ve srovnání s průmyslově vyrobenými hnojivy větší. Lépe rozpustná ve vodě jsou obvykle průmyslová hnojiva, nástup jejich účinku je tak rychlý. Když ale rostliny mají slabé kořeny a nejsou zrovna ve fázi silného růstu, větší část živin se vyplaví, kořeny je nezachytí, dochází k zasolování půdy a kontaminaci spodní vody sloučeninami fosforu a dusíku. Půdě tak spíše uškodíte. Je proto lepší doporučené množství průmyslového hnojiva rozdělit na dvě nebo tři dávky s několikatýdenním rozmezím. Na zahradě by se měla tato hnojiva používat pouze pro povzbuzení růstu porostu po napadení škůdci, po krupobití, u náhradní plodiny apod.
Největší význam z chemických prvků mají pro rostliny dusík, draslík a fosfor. K životu je potřebují všechny, ale jejich poměr se liší v konkrétních životních fázích. Působení mikroprvků je složitější a méně zjevné, ale jsou také nepostradatelné. Umělá hnojiva pro speciální porosty nebo rostliny, jako je třeba trávník nebo růže, bývají obohacena komplexem a jejich obsah bývá na obalu zdůrazněn. To ale neznamená, že přírodní hnojiva tyto mikroprvky neobsahují.
Důležité prvky, které podporují růst kořenového systému a výhonků
Dusík (N) pomáhá při tvorbě kořenů, zpevňuje rostlinnou tkáň a hospodaří s vodou.
Draslík (K) a fosfor (P) podněcují buněčnou stavbu a napomáhají zakládání květů a k tvorbě listové plochy.
Hořčík (Mg) podporuje růst kořenů a výhonů a působí na jejich vyzrávání.
Vápník (Ca) umožňuje využití dusíku a fosforu v rostlině.
Železo (Fe) a síra (S) ovlivňují vyzrávání buněčných stěn a přezimování rostlin.
Bór (B) zasahuje do metabolismu fosforu a usměrňuje buněčný růst a reguluje přeměnu energie za pomocí molybden (Mo).
