Jak si vypěstovat květinovou louku?
- Výsev probíhá na jaře nebo na podzim.
- Zakládáme ji do připravené půdy, stejně jako travní osivo.
- Osivo rovnoměrně rozházíme a lehce uhrabeme.
- Vhodné je povrch utužit válením.
- Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
- Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
- Počáteční růst rostlin je pomalý, kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
- Vzrostlou louku je potřeba poté pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečením a odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se podporuje druhová pestrost lučních květů.
- Nedoporučuje se do louky přimíchávat běžné travní osivo, neboť by obsažené traviny zcela určitě luční květiny potlačily.
- V 1. roce je potřeba louku častěji sekat, přibližně 4–6 cm nad zemí.
- K sečení je vhodné použít kosu či srp.
- Od druhého roku sečeme 1x–3x ročně, ideálně v době, kdy louka začíná odkvétat.
- Doporučený výsev: ruční setí (2 g na 1 m2), setí strojovou sečkou (1 g na 1 m2).
Luční květiny (80 %)
bukvice lékařská (Betonica officinalis) – 3,5
česnek hranatý (Allium angulosum) – 0,5
čičorka pestrá (Securigera varia) – 2,5
devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) – 0,2
divizna černá (Verbascum nigrum) – 0,1
dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,3
hrachor luční (Lathyrus pratensis) – 1,5
hvězdnice chlumní (Aster amellus) – 0,1
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 0,8
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 0,7
chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 2
chrpa luční (Centaurea jacea) – 3
jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum) – 0,2
jetel horský (Trifolium montanum) – 1,5
jetel luční (Trifolium pratense) – 1,5
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 1,5
kmín kořenný (Carum carvi) – 4,5
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – 0,3
kozí brada luční (Tragopogon pratensis) – 0,2
kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) – 0,5
kručinka barvířská (Genista tinctoria) – 1
krvavec toten (Sanquisorba officinalis) – 2
lnice květel (Linaria vulgaris) – 0,3
lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) – 0,05
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 0,8
mrkev obecná (Daucus carota) – 2
oman vrbolistý (Inula salicina) – 0,05
pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 1
prvosenka jarní (Primula veris) – 1
routa vonná (Ruta graveolens) – 1,5
rozchodník veliký (Hylotelephium maximum) – 0,05
rozrazil ožankový (Veronica teucrium) – 0,15
řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 0,5
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) – 5
silenka nadmutá (Silene vulgaris) – 2
silenka nící (Silene nutans) – 2
sléz velkokvětý (Malva alcea) – 3
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 0,7
svízel syřišťový (Galium verum) – 2
šalvěj muškátová (Salvia sclarea) – 5
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 1,5
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 0,7
třapatka bledá (Rudbeckia palida) – 3
třapatka nachová (Rudbeckia purpurea) – 3
tužebník obecný (Filipendula vulgaris) – 1
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 8
vikev ptačí (Vicia cracca) – 1
žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica) – 1,5
Trávy (20 %)
kostřava červená (Festuca rubra) – 5
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2
lipnice luční (Poa pratensis) – 3,5
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 2
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,5
smělek štíhlý (Koeleria macrantha) – 0,5
sveřep vzpřímený (Bromus erectus) – 2
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) – 0,5
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 1,5
třeslice prostřední (Briza media) – 0,5
válečka prápořitá (Brachypodium pinatum) – 2
V případě, že během roku dojdou některé komponenty, budou nahrazeny lepšími či podobnými.
