Chalupářská louka - Planta Naturalis - luční směs - 40 g

Jak si vypěstovat květinovou louku?

• Výsev probíhá od jaro až do podzimu.
• Hloubka výsevu semen je je přímo na připravenou půdu, kam se zapraví do půdy lehkým uhrabáním.
• Doporučujeme půdu lehce uválcovat.
• Stanoviště volíme pod stromy nebo na zastíněné straně budov.
• Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
• Seč: 1. rok častěji na 4–6 cm na zemí, od 2. roku po výsevu 1–3x ročně podle jejího vzrůstu, ale nejlépe vždy na konci květu.
• Doporučený výsevek: ruční setí (2 g na 1 m2), setí strojovou sečkou (1 g na 1 m2).
• Upozornění: Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
• Počáteční růst rostlin je pomalý, kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
• Vzrostlou louku je potřeba poté pravidelně sekat a to již první rok výsevu. 
• Sečením a odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se podporuje druhová pestrost lučních květů.
• Proto nepřisévejte do založeného trávníku a nemíchejte s běžnými travními osivy, zcela určitě by luční květiny potlačily.
• V případě, že během roku dojdou některé komponenty, budou nahrazeny lepšími či podobnými.

Luční květiny (65 %)

čekanka obecná (Cichorium intybus) – 1,5 

čičorka pestrá (Securigera varia) – 1,5 

chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 1,5 

chrpa luční (Centaurea jacea) – 2 

chrpa modrá (Centaurea cyanus) – 0,5 

jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) – 2 

jetel luční (Trifolium pratense) - 1,5 

jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) – 0,3 

kmín kořenný (Carum carvi) – 4,7 

kohoutek věncový (Lychnis coronaria) – 0,5 

kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 3 

koukol polní (Agrostemma githago) – 2 

kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – 0,5 

mák vlčí (Papaver rhoeas) – 0,2 

mochna stříbrná (Potentilla argentea) – 0,5 

mrkev obecná (Daucus carota) – 1,5 

mydlice lékařská (Vulpia bromoides) – 1 

náprstník červený (Digitalis purpurea) – 0,2 

orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 1 

ostrožka východní (Consolida orientalis) – 0,2 

proskurník lékařský (Althaea officinalis) – 3 

rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis) – 4 

rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) – 0,2 

řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 0,3 

řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8 

řepík vonný (Agrimonia procera) – 5 

řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) – 1 

řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) – 0,3 

silenka dvoudomá (Silene dioica) – 1,5 

silenka nadmutá (Silene vulgaris) – 2 

silenka nící (Silene nutans) – 1 

sléz velkokvětý (Malva alcea) – 3 

svízel bílý (Galium album) – 1 

svízel syřišťový (Galium verum) – 1 

šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) – 2 

štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 1,5 

šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 0,3 

úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 1,5 

vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 6 

vikev ptačí (Vicia cracca) – 1 

zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) – 0,3 

zvonek širokolistý (Campanula latifolia) – 0,2

Traviny (35 %)

jílek vytrvalý (Lolium perenne) – 6 

kostřava červená (Festuca rubra) – 12

kostřava luční (Festuca pratensis) – 3 

lipnice hajní (Poa nemoralis) – 1,5 

lipnice luční (Poa pratensis) – 3,5 

medyněk vlnatý (Holcus lanatus) – 1 

metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) – 1 

poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 2,5 

psárka luční (Alopecurus pratensis) – 1,5