Jak si vypěstovat květinovou louku?
- Výsev probíhá od jaro až do podzimu.
- Hloubka výsevu semen je je přímo na připravenou půdu, kam se zapraví do půdy lehkým uhrabáním.
- Doporučujeme půdu lehce uválcovat.
- Stanoviště volíme pod stromy nebo na zastíněné straně budov.
- Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
- Seč: 1. rok častěji na 4–6 cm na zemí, od 2. roku po výsevu 1–3x ročně podle jejího vzrůstu, ale nejlépe vždy na konci květu.
- Doporučený výsevek: ruční setí (2 g na 1 m2), setí strojovou sečkou (1 g na 1 m2).
- Upozornění: Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
- Počáteční růst rostlin je pomalý, kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
- Vzrostlou louku je potřeba poté pravidelně sekat a to již první rok výsevu.
- Sečením a odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se podporuje druhová pestrost lučních květů.
- Proto nepřisévejte do založeného trávníku a nemíchejte s běžnými travními osivy, zcela určitě by luční květiny potlačily.
- V případě, že během roku dojdou některé komponenty, budou nahrazeny lepšími či podobnými.
Luční květiny (65 %)
čekanka obecná (Cichorium intybus) – 1,5
čičorka pestrá (Securigera varia) – 1,5
chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 1,5
chrpa luční (Centaurea jacea) – 2
chrpa modrá (Centaurea cyanus) – 0,5
jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) – 2
jetel luční (Trifolium pratense) - 1,5
jetel zvrhlý (Trifolium hybridum) – 0,3
kmín kořenný (Carum carvi) – 4,7
kohoutek věncový (Lychnis coronaria) – 0,5
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 3
koukol polní (Agrostemma githago) – 2
kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – 0,5
mák vlčí (Papaver rhoeas) – 0,2
mochna stříbrná (Potentilla argentea) – 0,5
mrkev obecná (Daucus carota) – 1,5
mydlice lékařská (Vulpia bromoides) – 1
náprstník červený (Digitalis purpurea) – 0,2
orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 1
ostrožka východní (Consolida orientalis) – 0,2
proskurník lékařský (Althaea officinalis) – 3
rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis) – 4
rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) – 0,2
řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 0,3
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8
řepík vonný (Agrimonia procera) – 5
řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) – 1
řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) – 0,3
silenka dvoudomá (Silene dioica) – 1,5
silenka nadmutá (Silene vulgaris) – 2
silenka nící (Silene nutans) – 1
sléz velkokvětý (Malva alcea) – 3
svízel bílý (Galium album) – 1
svízel syřišťový (Galium verum) – 1
šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) – 2
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 1,5
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 0,3
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 1,5
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 6
vikev ptačí (Vicia cracca) – 1
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) – 0,3
zvonek širokolistý (Campanula latifolia) – 0,2
Traviny (35 %)
jílek vytrvalý (Lolium perenne) – 6
kostřava červená (Festuca rubra) – 12
kostřava luční (Festuca pratensis) – 3
lipnice hajní (Poa nemoralis) – 1,5
lipnice luční (Poa pratensis) – 3,5
medyněk vlnatý (Holcus lanatus) – 1
metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) – 1
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 2,5
psárka luční (Alopecurus pratensis) – 1,5
