-
<p><span>Begónie patří do čeledi Begonovité. Pochází z tropických a subtropických oblastí Ameriky v deštných pralesech. Je to velmi rozsáhlý druh a má až kolem 1000 odrůd. <span>Begónie potřebuje dostatek rozptýleného světla, nesnáší však přímé slunce. Teploty by se měli pohybovat v létě okolo 25°C a v zimě by neměli klesnout pod 19°C. Zálivka musí být pravidelná. Zaléváme odstátou vlažnou vodou, musíme zalévat spodem – ne na list. </span></span></p>
-
<p>Frézie patří mezi oblíbené <strong>silně vonící květiny</strong> vhodné k řezu. Pěstují se ve sklenících, ale je možné je vysadit i na záhony. Nejsou mrazuvzdorné, a proto se musí na podzim vyrýt. Aby příští rok kvetly, skladují se tři měsíce při teplotě okolo 25 stupňů a pak se teplota sníží.</p>
-
<p>Plnokvěté pryskyřníky pocházejí z Malé Asie. Často se pěstují k řezu, ale jsou vhodnou trvalkou do záhonu. Parádu udělají také ve skupině trvalek či letniček. Hodí se rovněž do skupin keřů. Hlízy se před výsadbou musejí namočit na 2 až 4 hodiny do vlažné vody.</p>
-
<p><span>Pěstování gladiol není příliš složité, když dodržíme několik základních zásad. Gladioly jsou řezovou květinou, proto jim můžeme vyhradit trvale osluněný záhon v produkční části zahrady, kde zasadíme získané hlízy. </span><span>Zem je nejlepší propustná, dobře zpracovaná slabě kyselé nebo neutrální reakce, která vyhovuje většině běžně pěstovaným rostlinám v zahradě. Gladioly nesnášejí čerstvý hnůj a v těžkých půdách trpí některými houbovými chorobami, díky slabému provzdušnění půdy. </span></p>
-
<p>Je známo asi 100-120 druhů, které jsou rozšířeny v Evropě, Asii a v Severní Americe, hlavně v mírném až subtropickém pásu, ale i v horách asijských tropů. Při výběru lilií se řiďte nejen výškou rostliny a barvou, které dáváte přednost, ale zkombinujte i lilie dříve kvetoucí s pozdními druhy – balkon vám pak pokvete od června až do počátku září.</p>
-
<p>Sasanka pro svůj růst potřebuje humózní, kyselou, vlhkou a dobře propustnou půdu, která je bohatá na živiny. Sasanka má vysoké nároky na zálivku. Pozor však na přemokření.</p>
-
<p>V našich zahradách jsou kosatce velmi oblíbené rostliny, zejména pro svou barevnou škálu. Skvěle se hodí do záhonů i skalek.</p>
-
<p>Pivoňky se vyznačují bohatým květenstvím s širokou škálou barev. Pivoňkám vyhovuje slunné místo a výživná dobře propustná půda, bohatá na živiny. Dobře se jim daří v půdě, které je lehce kyselá (pH 5 – 6). Kromě zahradního stanoviště snáší pivoňky dobře i pěstování na balkoně nebo terase.</p>
-
<p>Jednoletá jiřinka je velice oblíbená a nenáročná letnička. Pochází z hor Jižní Ameriky. Má keříčkovitý vzrůst a za dobrých podmínek může být vysoká až 50 cm. Květy mohou být bílé, žluté, červené a fialové, jednoduché, zřídkakdy plné, všechny mají žlutý střed. Nekvetou modře. Kvete od konce června až do prvních mrazů.</p>
-
<p>Hvězdníky jsou oblíbeným doplňkem okrasných zahrad. Cibuli vysazujeme do květináče, který volíme jen o něco větší, než je průměr cibule. Velmi důležitým bodem pro úspěšné pěstování je hloubka výsadby. Cibule musí být z jedné třetiny nad povrchem. </p>
-
<p>Konvalinka je vytrvalá jedovatá rostlina. Jde o rostlinu rostoucí v České republice od nížin do hor ve světlých lesích a křovinách a na horských loukách. Upřednostňuje kyselé a kypré půdy, ale často roste i na půdách vápnitých. K otravě může dojít žvýkáním stonku či listů, nebo pojídáním červených plodů. Otrávit se lze i vodou z vázy, ve které byly konvalinky. Příznaky otravy jsou nevolnost a zažívací potíže.</p>
-
<p>Okrasná zahradní rostlina s exotickými květy se hodí do skupinových výsadeb, pěkně vypadá i v kombinaci s nízkými polštářovitými trvalkami. Pěstovat se dá také v nádobách.</p>
-
<p>Montbrécie je kouzelná jemná květina, která se velmi dobře kombinuje s trvalkami i letničkami. Patří do čeledi kosatcovitých. V našich zahradách se pěstují její četní kříženci. Nepatří mezi zcela mrazuvzdorné rostliny, a proto se vysazuje do zahrad až na jaře.</p>
-
<p>Jsou to vytrvalé celkem robustní byliny. Je známo 10–20 druhů, které jsou přirozeně rozšířeny v tropických a subtropických oblastech. Vědecký název Canna pochází z keltštiny a slovo znamená třtinu nebo rákos.</p>
-
<p>ostatní cibuloviny vhodné k setí na jaře</p>
