Zelené hnojení

Zelené hnojení je nejlevnější způsob, jak dostat do půdy organickou hmotu. Rostliny vyséváte proto, abyste je nesklidili — necháte je narůst a pak je zapracujete do půdy, kde se rozloží. Půda tím získá humus, lepší strukturu i schopnost zadržet vodu a živiny.

Co zelené hnojení udělá se záhonem

• Doplní organickou hmotu a živiny — bez vožení kompostu a hnoje.
• Provzdušní a nakypří půdu — kořeny svazenky nebo lupiny se dostanou hlouběji, než dosáhne rýč.
• Zabrání vyplavení dusíku přes zimu a chrání povrch před erozí a splachem.
• Potlačí plevel — hustý porost hořčice nebo svazenky mu nedá prostor.
• Přeruší koloběh chorob a škůdců, když se na záhonu roky střídají stejné plodiny.

Jakou plodinu vybrat

Nejde jen o to „něco zaset". Každá skupina umí něco jiného:

• Bobovité (luskoviny) — jetel bílý, červený, inkarnát i perský, lupina, peluška, vojtěška, serradella. Ve spolupráci s hlízkovými bakteriemi poutají vzdušný dusík, takže půdu skutečně obohatí, ne jen provzdušní. Nejlepší volba před náročnými plodinami, jako jsou zelí, dýně nebo rajčata.
• Brukvovité — hořčice bílá a žlutá, řepka ozimá. Rychlé, levné a spolehlivé na potlačení plevele. Nesázejte je před zelí, ředkvičky a další košťáloviny, patří do stejné čeledi a půdní únava by se prohloubila.
• Svazenka vratičolistá — nepříbuzná s ničím, co běžně pěstujete, takže ji můžete zařadit kamkoliv do osevního postupu. Skvěle kypří a je to vynikající pastva pro včely.
• Len, slunečnice, krmná řepa — doplňkové plodiny do směsí, dobře doplní kořenový profil.
• Hotové směsi — Terralife, Tempo Grun, Terapie půdy nebo směska luskoobilná kombinují několik druhů dohromady, takže půda dostane mělké i hluboké kořeny najednou. Nejjednodušší volba, pokud si nechcete lámat hlavu se skladbou.

Kdy vysévat a kdy zapravit

Nejběžnější termín je po sklizni, od července do září — záhon se nezaplevelí a porost do zimy naroste. Vyset se dá ale i na jaře nebo v průběhu sezony na uvolněný záhon.

Porost zapravte mělce, do 10 cm, ideálně před vykvetením, dokud je hmota měkká a rychle se rozloží. Nemrazuvzdorné druhy (hořčice, svazenka) můžete nechat přes zimu vymrznout a nastýlku jen na jaře zapravit. Ozimou řepku a jetel naopak zapravujete až na jaře.

Mezi zapravením a výsevem další plodiny nechte zhruba tři až čtyři týdny, aby se hmota stihla rozložit.