×

Artyčok u nás příliš známý není, je však lahodný a zdravý

Zveřejněno dne3 Weeks Před
Přidat k oblíbeným

Artyčok zeleninový, jinak také kardový (Cynara scolymus), řadíme do rodu s pouhými 8 druhy. Tato rostlina může dosáhnout výšky až 2 metrů, má vzpřímený rozvětvený stonek a velké kožovité listy, zelené barvy na horní a šedavé barvy na spodní straně. Květy, seskupené v úbory, fialové barvy, jsou půvabné, působí velkolepě, a proto se používají také v květinářských kompozicích.

Pěstování artyčoku je rozšířeno zejména v jižní Evropě a v severní Africe, vyžaduje totiž mírné klíma. Půda musí být bohatá na živiny, hluboko propracovaná a dostatečně vlhká. Artyčoky rozmnožujeme vegetativně odnožemi nebo jednodušeji semeny. Ta vyséváme začátkem března do truhlíčků nebo do pařeniště a později přesazujeme do květináčků. Po zmrzlých vysazujeme dostatečně silné, otužilé rostlinky do volné půdy na vzdálenost 1 × 1 m. Během vegetace rostliny často okopáváme, zbavujeme plevele a přihnojujeme. Sklízíme dosud nerozkvetlé květní úbory, které mají mohutné vyvinuté masité lůžko a dužnaté zákrovní listeny. Stonky po odkvětu uřežeme u země, dlouhé listy zkrátíme a rostlinu na zimu obložíme listím a přikryjeme chvojím.

Artyčok oceňovali již ve starověku, nejprve Egypťané a později Římané, jelikož je to rostlina bohatá na výživné prvky, listy a kořeny lze usušit, hlavičky se konzumují čerstvé. Listy sbíráme v březnu, na konci června sbíráme rozkvetlé koncové výhonky a v červenci - srpnu kořen. 

Artyčok obsahuje hodně sodíku, draslíku, vápníku, fosforu a železité soli, představuje opravdový koncentrát minerálů a oligoementů. Abychom maximálně využili jeho užitečné vlastnosti, doporučuje se ho konzumovat v syrovém stavu, jelikož cynarin, aktivní složka této rostliny, která stimuluje močení a vylučování žluči, se vařením znehodnocuje. Odvar z listů pomáhá proti aterioskleróze (ateroskleróze), artritidě a dně, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, čistí a posiluje pokožku obličeje.

Artyčok by měl tvořit součást jídelníčku každého z nás, zejména pak těch osob, které mají vysokou hladinu cholesterolu v krvi. Tepelná úprava však nesmí nikdy trvat dlouho. Po odstranění vrchních lístků se seřízne celý stonek a pak i horní čtvrtina bulvy. Takto připravený artyčok se vloží do okyselené vody z důvodu zachování barvy (1 lžíce octa nebo citrónové šťávy na 1 litr vody) a povaří se, odtrhávají se z nich jednotlivé lístky a ty se namáčejí do různých dipů a omáček. Artyčoky jsou výtečné syrové, nařezané na tenké plátky a ochucené olejem a citronovou šťávou, anebo na římský způsob, plněné a ochucené petrželovou natí, divokou mátou, česnekem, solí a kořením, potom uvařené na slabém plameni anebo také smažené na židovský způsob jsou pak jemné a křupavé. Aby byla artyčoková kůra opravdu účinná, je potřeba dlouhodobě konzumovat nejméně 100 až 300 gramů artyčoku denně. Artyčok se využívá také při průmyslové přípravě hořkých likérů a digestivů.

Nastavení

Menu

Založte si u nás účet a uložte si Vaše oblíbené zboží

Přihlásit se