×

V teplém klimatu roste jako trvalka, kdysi se pěstoval jen jako okrasná rostlina, plody lilku jsou však lahůdkou

I v našich končinách již zdomácněla teplomilná zelenina a není problém vypěstovat ji v teplých oblastech jen ve volné půdě. Jinde pomůže třeba skleník či fóliovník, jestliže ho máte, zkuste si vypěstovat lilek čili baklažán. Lilek miluje teplo, podobně jako papriky. V ideálních podmínkách naroste do více jak metrové výšky a vy pak budete sklízet plody zajímavé barvou i tvarem.

Do našich zemí se dostal až z daleké východní Indie, kde v teplém klimatu roste jako trvalka. V Evropě se pěstoval zhruba od 15. století, avšak zpočátku se vyskytly různé názory na vhodnost konzumace jeho plodů a pěstoval se spíše jako okrasná rostlina. Někteří považovaly přílišnou konzumaci plodů lilků za nebezpečnou: měla způsobovat pominutí mysli (v Řecku se např. nazýval „jablkem bláznů“). Lilek nezapře své příbuzenské vztahy s rajčaty a paprikami, ale také brambory a tabákem a stejně jako tyto rostliny roste v noci.

Lilek, stejně jako rajčata tvoří i postranní výhony, které je třeba včas odstraňovat. Ponecháme jen čtyři výhony – lilek pak bude silnější a vytvoří větší plody. Plodů k dopěstování necháme na rostlině maximálně pět až sedm, potom se můžeme dočkat plodů váhy kolem půl kilogramu i více a třiceti centimetrů dlouhých. Předpěstované sazenice vysazujeme na konečné stanoviště po půlce května, na vzdálenost čtyřiceti centimetrů, vždy po jedné rostlině.

Vyhovují mu humózní, hlubší a dobře zpracované půdy. Pěstujete-li je ve fóliovníku nebo skleníku, nezapomeňte také na to, aby k lilkům měly přístup včely, kvůli opylení květů. Jinak byste musely nastoupit se štětečkem a opylovat rostliny vlastnoručně. Průvan však lilek nesnáší, budete-li mu větrat, myslete na to. Po nasazení plodů nechte jen vybraný počet a zbytek odstraňte. V době tvorby plodů se zvyšují jeho nároky na vláhu. Zaléváme odstátou vodou, ne příliš tvrdou. Přihnojujeme stejně často jako ostatní plodové zeleniny a to hnojivem na plodové zeleniny. Plody sklízíme se stopkou před plnou zralostí, budou mít pevnější dužinu a jemnější chuť; přezrálé mívají nahořklá semena, která je potom lepší vydlabat, jinak je chuť dužiny jemná a příjemná.

Z odrůd u nás nejčastěji pěstovaných je to ‘Český raný’ – lilek s fialovou lesklou slupkou a plody asi dvaceticentimetrovými.

Odrůda lilku s bílou slupkou je ‘Beatrice’ nebo ‘Casper’, ‘Klara’, ‘Falcon F1’ či ‘Laura’ je odrůda fialová a lilek ‘Serena’ má slupku spíše růžovou.

Lilek má schopnost poradit si s neduhy zažívacími a poruchami výměny látkové. Plody mají dostatek vitaminů A, B a C, ale hlavně některé minerály – draslík, fosfor, hořčík, mangan, měď, sodík, zinek a železo. Látky v něm obsažené napomáhají správné funkci jater, snižují cholesterol v krvi, lilek je vhodný i pro diabetiky, jelikož upravuje hladinu krevního cukru. Pektin, který je v značném množství obsažen v dužině, výborně pročistí střeva od nestrávených zbytků potravy. Plody před úpravou neloupeme, pod slupkou je v dužině ukryto nejvíce rutinu – látky, která zpevňuje cévní stěny.

Při krátkodobém skladování nedávejte plody do chladničky, získaly by nahořklou chuť.

Podobné články

Nastavení

Menu

Založte si u nás účet a uložte si Vaše oblíbené zboží

Přihlásit se