Jak na dýně?
Dýně už se i v našich končinách stala symbolem podzimu. K tomuto ročnímu období totiž sedí naprosto dokonale, nejen svou barvou, ale i chutí. Abyste však na podzim sklízeli obří plody, musíte si dýně již na jaře vysít a předpěstovat ze semen. Existuje v nejroztodivnějších tvarech, různých velikostech i barvách. Najdete mezi nimi vskutku delikatesy pro kuchyňskou úpravu, jejichž pěstování není náročné. Tykve rostou bujně a jsou velmi plodné, vyžadují pouze dostatek prostoru a živin.
Tykev (dýně) patří k rodu Cucurbita L., který zahrnuje 27 druhů pocházejících z tropické a subtropické Ameriky. První pěstování tykví sahá do doby 4 500 let před Kristem. Již praobyvatelé Ameriky hledali plody divokých tykví pro jedlá semena bohatá na tuky.
S předpěstováním se začíná v dubnu. Po vyklíčení semena dýně (asi po 2, nebo 3 týdnech) přepíchejte do květináčů, nebo je rovnou přesaďte do venkovních záhonů, ale pozor na přízemní mrazíky. Je třeba dávat pozor na počasí, a pokud by se výrazněji ochladilo, musíme rostliny dýní přes noc překrýt třeba slámou. Jinak vrostlé rostliny vysazujeme ven až po zmrzlých. V polovině května je vhodný přímý výsev do hnízd, ve sponu 2 x 0,5–1 m podle vzrůstnosti odrůdy. Semenáče z přímého výsevu je většinou ve vývoji doženou. Dýně mají rády slunce, ale vyrostou i v polostínu, vyžadují však velké množství vody. Během vegetace odstraňujte plevel, zavlažujte a hnojte. Dýně jsou jednodomé, cizosprašné a opyluje je hmyz. Na jedné rostlině se vyvinou květy samčí i samičí. Hmyz však snadno přenese pyl z jedné odrůdy na druhou, což zapříčiní nežádoucí hybridizaci. V období zralosti mají dýně malé suché praskliny na stonku. Jestli jsou zralé, poznáte také podle tvrdosti slupky, která je oproti nezralým plodům navíc matná.
Obsahují zejména provitamin A a vitamíny B a C, dále pak sacharidy, bílkoviny, vlákninu, hořčík, železo a vápník. Semena mají vysoký obsah zinku, mají projímavé účinky a napomáhají léčbě chorob močového měchýře a močovodů. V tradiční asijské medicíně se používá pro léčení problémů se slezinou, slinivkou břišní a žaludku. Odstraňuje i škodliviny ze střev, podporuje trávení, posiluje imunitní systém, působí protizánětlivě, uklidňuje nervy, usnadňuje činnost srdce, snižuje hladinu tuků v krvi, pomáhá při ateroskleróze, revmatismu a dně.
Nejznámější druhy
Nejžádanější dýní pro kuchyňskou úpravu je Hokaido. Vynikající je oranžová dýně Uchiki Kuri, ale výbornou chuť má i zelená dýně Kuri-Kabocha, která má stejně intenzivně oranžovou dužinu.
Špagetová dýně (Vegetable Spaghetti) má chutnou dužinu, její zvláštností je, že se po tepelném zpracování rozpadá na jemná vlákna, které vypadají jako špagety.
Tykev muškátová (Waltham Butternut) má hodně vodnatou dužinu, jádřinec má však jen v rozšířené koncové části a ne v celém středu, jak je to obvyklé o jiných druhů.
Bílá dýně Lumina má oranžovou, také poměrně vodnatou dužinu a využívá se hlavně pro dekorativní vyřezávání (carving), řezy zaschnou a dýně se nekazí. Okrasně vypadající je dýně Sweet Dumpling, přitom je to jediná tykev, kterou lze velmi dlouho skladovat.
Indická okurka neboli kalabasa či lagenaria je dýně, u níž se názory na její chuť různí. Je třeba sklízet mladé plody v momentě, kdy plod snadno rukama ohnete do oblouku, aniž byste ho zlomili. Pokud již ohnout nejde, ke konzumaci se nehodí a raději tuto dýni usušte a využijte jako okrasnou.
Pro dlabání strašidelných obličejů na Halloween je tou pravou dýně Gigant. Má však i výbornou chuť v koláči nebo zavařená.
Pokud se vám do pěstování nechce, nebo nemáte prostor a kupujete v obchodě plody na vaření, volte spíše ty těžší kusy. U nich lze zaručit, že budou plné dužiny, lehčí kousky bývají naopak plné semínek – a hodí se tak spíše na vydlabání. To, jak je dýně zralá můžete posoudit podle prasklinek na slupce a zaschlé stopky.
