Louka pro motýly - Planta Naturalis - luční směs - 10 g

Jak si vypěstovat květinovou louku?

• Výsev probíhá na jaře nebo na podzim.
• Zakládáme ji do připravené půdy, stejně jako travní osivo. 
• Osivo rovnoměrně rozházíme a lehce uhrabeme. 
• Vhodné je povrch utužit válením.
• Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně.
• Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
• Počáteční růst rostlin je pomalý, kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
• Vzrostlou louku je potřeba poté pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečením a odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se podporuje druhová pestrost lučních květů.
• Nedoporučuje se do louky přimíchávat běžné travní osivo, neboť by obsažené traviny zcela určitě luční květiny potlačily.
• V 1. roce je potřeba louku častěji sekat, přibližně 4–6 cm nad zemí. 
• K sečení je vhodné použít kosu či srp.
• Od druhého roku sečeme 1x–3x ročně, ideálně v době, kdy louka začíná odkvétat.
• Doporučený výsev: ruční setí (2 g na 1 m2), setí strojovou sečkou (1 g na 1 m2).

Luční květiny (80 %)

bukvice lékařská (Betonica officinalis) – 3,5 

česnek hranatý (Allium angulosum) – 0,5 

čičorka pestrá (Securigera varia) – 2,5 

devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) – 0,2 

divizna černá (Verbascum nigrum) – 0,1 

dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,3 

hrachor luční (Lathyrus pratensis) – 1,5 

hvězdnice chlumní (Aster amellus) – 0,1 

hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 0,8 

hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 0,7 

chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 2 

chrpa luční (Centaurea jacea) – 3 

jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum) – 0,2 

jetel horský (Trifolium montanum) – 1,5 

jetel luční (Trifolium pratense) – 1,5 

jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 1,5 

kmín kořenný (Carum carvi) – 4,5 

kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – 0,3 

kozí brada luční (Tragopogon pratensis) – 0,2 

kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) – 0,5 

kručinka barvířská (Genista tinctoria) – 1 

krvavec toten (Sanquisorba officinalis) – 2 

lnice květel (Linaria vulgaris) – 0,3 

lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) – 0,05 

mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 0,8 

mrkev obecná (Daucus carota) – 2 

oman vrbolistý (Inula salicina) – 0,05 

pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 1 

prvosenka jarní (Primula veris) – 1 

routa vonná (Ruta graveolens) – 1,5 

rozchodník veliký (Hylotelephium maximum) – 0,05 

rozrazil ožankový (Veronica teucrium) – 0,15 

řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 0,5 

řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8 

řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) – 5 

silenka nadmutá (Silene vulgaris) – 2 

silenka nící (Silene nutans) – 2 

sléz velkokvětý (Malva alcea) – 3 

smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 0,7 

svízel syřišťový (Galium verum) – 2 

šalvěj muškátová (Salvia sclarea) – 5 

štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 1,5 

šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 0,7 

třapatka bledá (Rudbeckia palida) – 3 

třapatka nachová (Rudbeckia purpurea) – 3 

tužebník obecný (Filipendula vulgaris) – 1

úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2 

vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 8 

vikev ptačí (Vicia cracca) – 1 

žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica) – 1,5

Trávy (20 %)

kostřava červená (Festuca rubra) – 5 

kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2 

lipnice luční (Poa pratensis) – 3,5 

poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 2 

psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,5 

smělek štíhlý (Koeleria macrantha) – 0,5 

sveřep vzpřímený (Bromus erectus) – 2 

tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) – 0,5 

trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 1,5 

třeslice prostřední (Briza media) – 0,5 

válečka prápořitá (Brachypodium pinatum) – 2

V případě, že během roku dojdou některé komponenty, budou nahrazeny lepšími či podobnými.