Máte na zahradě polostinný kout? Vysaďte pestrobarevné orlíčky!
Jako okrasné vytrvalé rostliny jsou orlíčky v našich zahradách pěstovány již od středověku a stále přibývají nové odrůdy. Běžně se s touto rostlinou můžete setkat i ve volné přírodě.
Orlíček (Aquilegia) je vytrvalá bylina, rozšířená v mírném podnebném pásmu celé severní polokoule. Botanických druhů je známo kolem 120, přírodních kříženců i zahradních kultivarů v literatuře naleznete až několik tisíc. Navíc se stále šlechtí nové a nové kultivary. Podle druhu dorůstají výšky od 20 do 100 cm. Nejběžněji pěstované druhy dosahují výšky 25–55 cm. Květy orlíčků mohou být jednoduché i plné a to v různých barevných odstínech. Charakteristickým tvarem květu jsou vnější okvětní lístky obrácené dozadu a jejich ostruhy připomínající orlí pařáty.
Našim domácím druhem je orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), který se vyskytuje převážně v listnatých lesích od nížin až do středních poloh. Jeho výška je kolem 50 cm a kvete od května do července. Květy mají většinou modrofialovou barvu, vyskytují se však i formy bělavé až růžové.
Pěstování
Orlíčkům vyberte stanoviště s dostatkem rozptýleného světla. Při dostatečné zálivce se však některým druhům dobře daří i na slunných místech. Nesnesou celodenní úpal na suchém stanovišti nebo naopak plný stín. Velké a středně velké druhy jsou nejkrásnější ve větších porostech polostinných partií zahrad. Rostlinu lze použít také k řezu. Malé druhy můžete vysadit i do skalek. Na půdu nejsou rostliny náročné, vyhovuje jim běžná zahradní hlinitopísčitá zemina s dostatkem živin. Zálivku jim dopřejte bohatou a pravidelnou. Časté vysychání substrátu jim nesvědčí, ideální je udržet zeminu stále mírně vlhkou. Hnojení nutné není, jestliže je substrát dostatečně zásobený živinami, jinak je přihnojujte každý týden až čtrnáct dní běžnými hnojivy na kvetoucí zahradní rostliny.
V přírodě i na zahradě se orlíčky často kříží samovolně, a pokud včas nesklidíte dozrálé semeníky, samovýsevy jsou běžné. Orlíčky jsou ale poměrně krátkověké. Množení výsevy je rychlejší a efektivnější než množení vegetativní. Rostliny jsou nejvitálnější, pokud je necháte volně přesít na místě v záhonech.
